Normy a aktuality

Odolnost oplocení proti nárazu dle ISO 14120




Norma ISO 14120 stanoví požadavky minimální povolené tuhosti a odolnosti ochranných zábran proti nárazu.

Testování a výpočet se provádí na základě těchto rizikových faktorů:
  • nechtěný náraz lidského těla,
  • náraz kusu strojního zařízení

Testování

V prvním případě je simulován náraz lidského těla o hmotnosti cca. 90 kg, které nechtěně narazí do stroje rychlostí 1,6 metru za sekundu. Norma stanoví jako metodu testování zkoušku kyvadlem, tj. měkké těleso jako simulaci lidského těla.

Ve druhém případě je při simulaci třeba uvážit náraz z vnitřní strany směrem ven. Testování se provádí pomocí tuhého tělesa jako simulace části strojního zařízení padajícího pusobením gravitace proti stroji a jeho ochrannému oplocení. Model tuhého tělesa by měl mít průměr 60 - 280 mm, například se tedy muže jednat o ocelovou kouli.

Test lze považovat za úspěšně absolvovaný, pokud bylo jeho výsledkem následující poškození:
  • permanentní deformace OK, pokud není ohrožena bezp. vzdálenost podle ISO 13857
  • počáteční praskliny OK, pokud není ohrožena bezp. vzdálenost podle ISO 13857
  • částecná perforace OK, pokud není ohrožena bezp. vzdálenost podle ISO 13857
  • úplná perforace NE
  • ztráta inspekčního okna NE
  • ztráta konzoly panelu NE

Výpočet

Pro 1.a 2. případ vychází se z následujících vzorců:

EP = 1/2 * m * V2 kde
    EP= energie (J)
    m= hmotnost vystřeleného předmětu (kg)
    v= rychlost vystřelení (m/s)

nebo

EK = m * g * h kde
    EK= kinetická energie (J)
    m= hmotnost vystřeleného předmětu (kg)
    g= gravitační zrychlení (9,81 m/s2)
    h= výška bodu dopadu tělesa (m)

Ve třetím případě se simulace provádí podle vlastností strojního zařízení a musí se vypočítat pro každý případ vždy s příslušnou rychlostí a hmotností, rovněž s uvážením vzdáleností od oblasti nebezpečí.